Rozvoj Prahy za Karla IV.
Ještě než se stal Karel IV. oficiálně českým králem, podařil se mu jeden důležitý čin. Na samém konci dubna roku 1344 bylo papežovou bulou povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství a dosavadní biskup Arnošt
z Pardubic/1297-1364/ z biskupa na arcibiskupa. To o co se marně pokoušel český kníže Břetislav I. již
v polovině 11. století se podařilo až o tři století později. Už samo vynětí Čech z dosavadní podřízenosti mohučské církevní správy znamenalo mocné posílení prestiže českého státu.
A jen se stal Karel oficiálním českým králem jeho velké činy pokračovaly s pozoruhodnou rychlostí. Karel IV. se rozhodl proměnit Prahu v jedno z nejvýstavnějších a největších měst celé Evropy. To představovalo unikátní urbanistický projekt středověku. Druhý Lucemburk vtiskl našemu hlavnímu městu půdorysné rozpětí, ve kterém pak mohla Praha ,,volně dýchat“ a růst po celých pět následujících věků až do 19. století.
Sice nebyl Karel určitě sám, kdo začal s budováním Prahy, ale přece jen v hlavních obrysech smělý projekt koncipoval, osobně bděl nad jeho realizací a do tváře metropole se zapsal vlastními urbanistickými vizemi.
Dokázal se nejen kvalifikovaně zabývat tímto nadmíru složitým úkolem, ale zároveň zabezpečoval i chod státních a říšských záležitostí.
Urbanistický zázrak tehdejší Evropy začal vyrůstat v březnu roku 1348. V tomto měsíci Karel IV. podepsal zakládací privilegium Nového města pražského . Ve svých ctižádostivých vizích se zabýval jak kvantitativní, tak kvalitativní stránkou problému. Vysnil si sídlo udivující rozlohou i výstavností. A město navíc chráněné a nedobytné. Stánku nedobytnosti především ještě románská Praha ještě jakž takž splňovala , ale původní románské hradby zamezovaly dalšímu rozšiřování města. Karel tento problém řešil zajímavým i odvážným způsobem . Umínil si obepnout původní Prahu na pravé straně Vltavy další a mnohem větší Prahou. Chtěl ,,přinutit“ město, aby ,,přeskočilo“ vlastní hradby a rozšířilo se po příznivém jen mírně zvlněném terénu venkovské periferie . Chtěl mít ovšem svou rezidenci zabezpečenou proti nepřátelským vpádům.
Pokud mělo být uvažované nové opevnění funkční , muselo se opřít o skály Vyšehradu a na opačné straně /u vrchu Vítkova/ bylo nutno vybudovat hradby v délce přes tři kilometry. Strategické důvody nového opevnění rozhodlly nakonec o velikosti nové zástavby.
Karel IV. však nemyslel jen na dokonalost opevnění podstatně většího města. Chtěl z Prahy vytvořit i urbanistický skvost Evropy a tak součástí jeho výstavby Prahy bylo nejen dokonalé opevnění, ale i výstavné reprezentační stavby uvnitř města.
Luboš Hora-Kladno