Na nedávnou kolegyni ze zaměstnání i kamarádku Janu zbyla jen hezká vzpomínka

Byl to pro mě šok, když jsem se v sobotu 26. dubna dostavil na pracovní směnu v organizaci Dobré místo. Přítomní kolegové mě tam informovali, že naše kolegyně MUDr. Jana Peková v nedávných dnech zemřela.

Po celou směnu jsem se pak cítil psychicky špatně a dosud jsem se nedokázal s její smrtí vyrovnat.

Jana Peková, někdejší oční lékařka později invalidní důchodkyně s psychiatrickou diagnozou byla po řadu let nejen mojí kolegyní v zaměstnání, ale současně i dobrou kamarádkou. Občas jsme si telefonovali a když mi bylo psychicky špatně, Jana mě vždy podpořila a pomohla.

Strávili jsme společně v organizaci Dobré místo řadu let jako kolegové – takzvaní peeři. Nikdy mezi námi nebyl sebemenší konflikt. Naopak při psychických problémech jsme se vzájemně podporovali a pomáhali si. Pamatuji si na dobu kdy k nám Jana nastoupila. To už jsem měl v Dobrém místě odpracováno asi 5 let. Tenkrát jsme právě změnili místo svého působiště, které je od té doby v areálu psychiatrické nemocnice
v Praze – Bohnicích a nabírali se noví zaměstnanci, mezi kterými byla i Jana.

Ještě si vzpomínám, že jsem tenkrát začal pořádat pro kolegy zaměstnance turistické výlety a Jana se hned toho prvního na pražský Vyšehrad zúčastnila.

Náplň její práce byla trochu jiná než moje. Zatímco já pracuji jako klasický peer a především novinář, Jana pracovala v korálkářské dílně, kde s kolegyní Martou vyráběli krásné náramky , řetízky i další bižuterii, které pak za symbolické ceny prodávaly klientům. I mě samotnému vyrobila Jana pěkný řetízek na krk, který nosím dodnes. Zůstal mi jako jediná hmotná památka na ni. Jinak zbyly jen hezké vzpomínky na hodnou, vstřícnou i obětavou kolegyni i dobrou kamarádku.

A ještě na jednu věc mohu ted jen s nostalgií vzpomínat. Jana chodila vždy do zaměstnání se svým pejskem – mazlivou fenkou Fanynkou. I tu jsem si velmi oblíbil a vždy o polední pauze jsem ji chodil venčit. Takže se ztrátou kolegyně Jany jsem ztratil i tu fenku, byť samozřejmě ztráta oblíbeného pejska není tak těžká jako ztráta vyloženě hodné kolegyně a kamarádky. S tou se nedokáži vyrovnat tak rychle. Budeš mi moc chybět Jani. A nejen mě. I u ostatních kolegů-zaměstnanců Dobrého místa jsi byla oblíbená a budeš moc chybět i jim. Čest Tvojí památce….

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář