Vydáte-li se z Kralup nad Vltavou po červené turistické značce, dojdete do asi 3 kilometry vzdálené Nelahozevsi.
Příjemná cesta vede po levém břehu Vltavy a dostanete se po ní přímo pod nelahozeveský zámek, který se hrdě vypíná na malé výšině nad levým břehem řeky.
Pohodlnější turisté se mohou z Kralup svézt vlakem jednu stanici po trati z Prahy do Ústí nad Labem a Děčína. Přímo pod zámeckým objektem je železniční zastávka Nelahozeves -zámek. /Je nutno jet ovšem pouze osobním vlakem, protože rychlíky na této zastávce nestaví/.
Ve středověku byla centrem zdejší vsi tvrz s poplužním dvorem a kostelem připomínaným až v roce 1352, který je dnes i po úpravách nejstarší stavební památkou obce.
Zhruba v polovině 16. století se stal majitelem tohoto panství Florián Grysperk z Gryspachu, který zastával přední funkci u dvora habsburského krále Ferdinanda I..
Ten siNelahozeves velmi oblíbil a brzy si tu nechal italskými mistry budovat renesanční zámek. Ve stavbě pak pokračoval jeho syn Blažej. Bohužel stavovské povstání a bělohorské události rod Gryspachů postihly. Krátce po bitvě na Bílé hoře prodala Floriánova vnučka Veronika toto rodové panství Polyeně z Pernštejna a Lobkovic. Zámek se však nestal významným sídlem rodu Lobkoviců a proto ani vlastně nikdy nebyl zcela dostavěn. Za třicetilet války byl navíc hned několikrát vypleněn .
Po válce sice byly provedeny úpravy a zámecký objekt pak postupně sloužil jako úřad panství, vojenská nemocnice a penzionát. Teprve roku 1949 ho převzal československý stát. V roce 1967 se pak dočasně stal majetkem Středočeské galerie, která začala s jeho řádnou rekonstrukcí. Objekt byl v této době především staticky zajištěn , byly opraveny střechy a restaurována krásná renesanční sgrafita.
V roce 1977 tu byla instalována epozice starého evropského umění.
Na stavbě zámeckého objektu jsou dodnes patrné italské prvky. Tři zámecká křídla obepínají téměř čtvercové nádvoří , uzavřené na čtvrté straně nízkou zdí. Vnější vzhled zámku tak připomíná severoitalské pevnostní stavby. Na čtyřech ostrouhle vybíhajících nárožích je budova rozšířena v jakési čtyřboké věže, jejichž výška však nepřesahuje hmotu vlastní stavby. Hladké skoro nečleněné vnější zdi budovy s nepravidelně rozloženými okny spočívají na vysoké, vzhůru se zužující podezdívce z přitesaných kvádrů. Portál , nároží i všechna okna jsou obloženy výstavnými rustikovými pásy. Pod mocně vyklenutou lunetovou římsou se na zdech rozvíjí sgrafitová výzdoba.
Na západní straně vede do zámku kamenný most, který kdysi míval poslední část před branou zvedací. Chloubou zámeckého nádvoří je zdobnost a členitost vnitřních průčelí. Protože zámek Nelahozeves byl budován přibližně plných 70 let mají jeho jednotlivá křídla poměrně dost odlišný vzhled. Nejstarší východní křídlo má pouze vodorovné členění. Stavba poté pokračovala křídlem severním , jehož klasicky utvářené průčelí je v přízemí i v prvním patře prolomeno arkádami. Západní křídlo, které vzniklo nejpozději , zachovává vcelku ráz křídla severního stím rozdílem, že místo dvojarkád jsou v patře okna se štíty střídavě obloukovými a trojúhelníkovými.
Vnějšek zámku zůstal téměř ušetřen pozdějších přestaveb a zachoval si poměrně čistý ráz své doby. Vnitřek ovšem prodělalpodstatně větší změny.
V zámku je od roku 1997 přístupná jedinečná epozice Umění šesti století, ve druhém podlaží jsou umístěny tisíce uměleckých děl ze sbírky rodiny Lobkoviců a dalších šlechtických rodů.Najdeme zde i dobový nábytek a tapiserie , stejně jako sbírku asijského a evropského porcelánu.
Nelahozeves se ovšem nepyšní jen zámkem. Roku 1841 se zde narodil jeden z našich nejvýznamnějších hudebních skladaelů Antonín Dvořák.
V podzámčí je jeho rodný dům, později upravený na Dvořákovo muzeum. Hned při vstupu do rodného skladatelova domu dýchne na návštěvníky atmosféra minulých dob. První místnost je vybavena dobovým nábytkem. Ve vitrině jsou vystaveny předměty připomínající Dvořákův život od dětství -modlitební knížka, kterou dostal ve škole za pílu, brk, kterým psal noty ad. Celkový dojem umocnuje skladatelova krásná hudba, která návštěvníky provází po celou dobu prohlídky.
Vynikajícího skladatele připomíná i turistická cesta z Kralup nad Vltavou přes Nelahozeves, která vede až na vrchol asi 20 kilometrů vzdáleného památného Řípu.
Tato cesta značená červenou turistickou značkou byla pojmenována jako Dvořákova stezka.
Luboš Hora-Kladno