Český král i římský císař Karel IV. byl ve svých plánech a projektech neobyčejně aktivní. Jeho stavitelské projekty jsou vesměs dobře známé. Méně známé jsou jeho plány a projekty v oblasti rybníkářství, nebo i ovocnářství. Co se týče rybníkářství založil Karel dnešní Máchovo jezero, které se ovšem nejen za jeho časů ale i po celá další staletí nazývalo jako ,,Velký rybník” a to až do doby, kdy Karel Hynek Mácha do jeho nejbližšího okolí umístil děj své nejslavnější lyrizované skladby, zvané ,,Máj”, respektive do doby pozdější, kdy se tato skladba stala slavnou.
Karel IV. však přišel ještě s jedním velkolepým, byť nereálným projektem. Chtěl vodní cestou spojit velké evropské řeky Labe a Dunaj vodním kanálem, čímž by se spojilo vodní cestou Severní moře/ústí do něj Labe/ s mořem Černým /ústí do něj Dunaj/. Žel s tímto neuskutečnitelným projektem přišel Karel až na sklonku svého života v roce 1375. /Karel zemřel o tři roky později/
Labsko – dunajský průplav , více než šest století starý a dodnes neuskutečnitelný měl být asi tři tisíce kilometrů dlouhou transkontinentální vodní cestou , která měla umožnit dopravu nákladů mezi Hamburkem a černomořskými přístavy při deltě Dunaje. Plán předpokládal především splavnění prakticky celého toku Vltavy , a především překonání šumavského rozvodí prokopáním kanálu, zřejmě zčásti podzemního a ústícího do dunajského přítoku-řeky Aist. Jak dalece pokročily projekční přípravy díla není známo. Zdá se však, že Karlovi inženýři započali dokonce s vlastními stavebními pracemi. Alespoň to tvrdí olomoucký biskup a známý propagátor rybníkářství Jan Dubravius , který prý ještě v první polovině 16. století na vlastní oči viděl pozůstatky stavby v jižních Čechách. Faktem je že se dochovaly zbytky sypané hráze asi 15 metrů vysoké a 529 metrů dlouhé , u paty mohutné 51 metrů. Jsou to pozůstatky v době Karlově vybudované přehrady u Strážného, která měla napájet plánovaný kanál. Tato přehrada existovala ještě koncem 16. století, než ji protrhla voda a poté již nebyla obnovena.
Přesto ještě v období třicetileté války /1618-1648/ přišel s vizí kanálu známý habsburský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Později na něj kolem roku 1700 navázal nizozemský stavitel vodních děl Lothar Vogemonte. Zůstalo však znovu u pouhé vize.
Myšlenkou vybudování takového kanálu se zabývali inženýři ještě ve 20. století. Šumavský předěl mezi Vltavou a Dunajem však i dnes zůstává technickým oříškem a dávný sen Karlův má k uskutečnění stále daleko.
Luboš Hora-Kladno