Mám byt v osobním vlastnictví. Je to můj jediný větší majetek. Tedy žádné auto, žádná chata, nebo chalupa, žádné dovolené v zahraničí, ale také žádné dluhy.
Na ten byt jsem ale docela hrdý. Pořídil jsem si ho jen ze svých úspor, bez jakékoli půjčky, nebo hypotéky. Však jsem na něj šetřil skoro patnáct let.
I dík svému psychickému onemocnění stále žiji v obavách, abych se nezadlužil.
Proto všechny povinné poplatky s až úzkostlivou poctivostí platím a ustavičně kontroluji, jestli platba převedená z mého účtu došla na místo určení.
Týká se to hlavně nájemného. To samozřejmě musím platit, i když mám byt ve svém vlastnictví. Platím za teplo, vodu i docela velkou částku na takzvaný fond oprav, protože v dohledné době nám budou v domě dělat nové výtahy, aby odpovídaly normám Evropské unie. A protože náš dům je ve vlastnictví společenství vlastníků bytů, musí se nájemníci na několikamilionové výdaje za nové výtahy skládat.
Jsem díky svému onemocnění silně podezřívavý a vztahovačný. Proto ustavičně kontroluji jestli někde něco nedlužím. Na Stavební bytové družstvo s názvem Ocelář, které spravuje náš dům téměř každý měsíc volám, zda mám vše v pořádku zaplacené a zda něco nedlužím.
Na SBD Ocelář má tyto platby na starost paní Pečená. Ta by měla být ze mě pořádně otrávená, když jí skoro každý měsíc volám, jestli mám vše v pořádku zaplacené a ona si musí nastavit počítač tak, aby mi vyhověla.
Nevím, zda je z mých ustavičných telefonátů otrávená, nebo ne. Pokud ano, tak v každém případě to nedá ani v nejmenším najevo. Právě naopak, vždy je až mimořádně ochotná, milá a příjemná. Mohu ji se svými donekonečna se opakujícími dotazy zavolat kdykoli. Vždy mi ochotně vyhoví. Té bych mohl zavolat snad i o půlnoci. Pokud by byla na telefonu, určitě by mi vyhověla. Proto na závěr musím napsat: ,,Děkuji Vám paní Pečená za vaši mimořádnou ochotu i vstřícné, milé a hlavně nekonečně trpělivé jednání při těch donekonečna se opakujících telefonátech se mnou.“
Luboš Hora-Kladno