Problematické otázky českých dějin

Mistr Jan Hus – mládí a cesta na kazatelnu

Osobně považuji Mistra Jana Husa za jednu z největších osobností celé české historie. Pokud by někdo chtěl podrobně zmapovat jeho život, kazatelskou i spisovatelskou činnost a především jeho význam pro české dějiny musel by napsat minimálně několikasvazkové dílo. A to i přes fakt, že v tomto měsíci uplyne už 605 let od doby Husovy mučednické smrti a z větší části jeho života máme žel jen malé a navíc útržkovité zprávy. Sám jsem pro Kladenskou universitu III. věku napsal jednu ze svých celkem šesti závěrečných prací, která byla odborníkem vyhodnocena velmi pozitivně.

Ve svém seriálu však musím být hodně stručný a proto uvedu jen ta nejzákladnější fakta. Přesto musím své psaní o Janu Husovi rozdělit pro větší přehlednost do několika částí. Udělal jsem to už u Karla IV., tak u Husa, kterého osobně kladu určitě výš než ..otce vlasti” to musím udělat tím spíš.

Jan Hus se dožil přibližně čtyřiceti pěti let, avšak o prvních dvou třetinách jeho života máme jen řadu dost nevěryhodných informací. Hodnověrných faktů z tohoto období Husova života je jen málo. Navíc se jedná o fakta jen útržkovitá, která netvoří souvislý celek. Dokonce ani datum Husova narození není jisté. Nejčastěji se uvádí rok 1371. Stoprocentně tento letopočet ale doložit nejde, protože nějaké matriky s daty narození prostých lidí/a mezi ně Hus patřil/ v jeho době neexistovaly. Narodil se patrně v jihočeském Husinci u Prachatic. V prachatické škole také patrně absolvoval první vzdělání. Do Prahy na Karlovu Univerzitu odešel studovat někdy začátkem 90. let 14. století pod jménem Jan z Husince. Univerzitní studia začínal na artistické/filozofické/ fakultě. Teprve později studoval na fakultě teologické. Na studiích míval často nouzi a hlad. Sám na sobě poznal život chudých, který porovnával se životem bohatých. Nicméně žádné velké ideály, za které později tak vehementně bojoval i zemřel zpočátku studií neměl. Naopak později sám přiznal, že zpočátku toužil po životě bez chudoby a po ,,dobrém bydle”.

Pražská Universita se v době jeho studií potýkala se třemi okruhy problémů. Bylo to tehdejší papežské schizma/dvojpapežství/, spojené s rozkolem v katolické církvi, s jejím zesvětštěním a mravním úpadkem, Druhý okruh spočíval ve vnitropolitických problémech českého státu./V tom právě probíhala drobná občanská válka/.Třetím problémem byl stále vzrůstající spor mezi českými universitními mistry i studenty s těmi z ciziny/převážně Německa/, kteří v době Husových studií měli ještě početní převahu.

Právě za těchto problémů se vytvářela Husova pozdější nepochybně velká osobnost a postupně měnily jeho názory na život. V kvasu universitních problémů si většina mladé české inteligence postupně upevňuje své národně vlastenecké cítění i radikalismus formujícího ,,českého kacířství”. Právě radikální názory odporu proti zesvětštělé církvi ovlivnily Jana Husa do budoucna nejvíce a díky nim prošel velkou názorovou proměnou. Trvalo to snad celé desetiletí. Mezitím se Hus stal postupně bakalářem filozofie, pak mistrem svobodných umění a současně studentem teologie. Díky tomu, že Hus vystudoval nejprve filozofii a teprve poté začal studovat teologii, mohl si své názory na život a tehdejší svět téměř dokonale ujasnit. Proto se také nezvolil do budoucna nepochybně vynikající kariéru dobře postaveného a zámožného duchovního, ale silně problematickou i nebezpečnou budoucnost radikálně zaměřeného kazatele. Ještě před tím než začal v roce 1402 kázat v nedávno postavené Betlémské kapli na Starém městě, byl na jedno období zvolen děkanem na filozofii a po dobu jednoho semestru dokonce vykonával funkci rektora University. Skvělou kariéru měl na dosah, ale díky názorové proměně ji sám odmítl.

Luboš Hora-Kladno