Karel IV. jako ,,světský pán Evropy”
Od roku 1350 prakticky až do své smrti byl Karel IV. suveréní jedničkou v říši a nikdo se mu tam a vlastně ani v celé Evropě nedokázal účinněji postavit.
V letech 1350-1355 se Karel snažil o završení své mimořádně úspěšné kariéry oficiální císařskou korunovací v italském Římě. Itálie byla v té době na vyšší společenské a zejména kulturní úrovni než většina říše včetně českého království. V Itálii se začínal prosazovat již nový společenský a především kulturní směr -renesance./básník a literát Francesco Petrarca/, který se více než na posmrtný život zaměřoval na život současný-pozemský.
V té době působil v tálii jistý muž jménem Cola di Rienzo-napůl revolucionář , napůl fanatik, především však naivní snílek a velmi působivý řečník. Ten dokázal koncem 40. let 14. století na sebe svými revolučními názory strhnout téměř veškerou moc v Římě. Papež, pro kterého byly renezanční názory velmi nebezpečné ho za ně dal do klatby.
V roce 1350 se Cola di Rienzo náhle objevil v Praze a osobně se několikrát zúčastnil jednáních s Karlem IV. Vzdělaný Karel by sice snad rád uznal některé jeho renezanční názory, ale v žádném případě si nemohl dovolit spor s církví, která ho hodně podporovala. Karel proto po jednáních s Colou jednal prakticky a především konzervativně a opatrně. Colu nechal dokonce uvěznit. Později ho propustil, ale Cola se dostal
do moci církve a ve svých názorech obrátil. Nakonec byl Cola di Rienzo roku 1354 ubit davem pobouřeného lidu v Římě.
V té době zemřel i papež Kliment VI., muž který byl dosud hlavní překážkou Karlovy oficiální říšské korunovace. Teď byla situace jiná. Po úspěšných jednáních s avignonskou kurií se v čele velkého vojska vydal v říjnu 1354 Karel IV. konečně na oficiální korunovaci za císaře říše římské. Na jaře roku 1355 byl Karel IV. oficiálně pomazán na římského císaře v samotném Římě. Po jeho boku stanula jako císařovna již jeho třetí manželka mladičká Anna Svídnická./Druhá manželka Anna Falcká zemřela po pouhých pěti letech manželství již roku 1353/.
Po římské korunovaci se Karel IV. ocitl na samém vrcholu své moci. Byl vlastně světským pánem Evropy. Brzy však nastala doba sice velmi pomalého ale přesto jistého ústupu z dob největší moci i slávy. Karel IV. jednak začal pomalu stárnout, jednak se zcela nevyhnul následkům těžké nemoci z roku 1350 a jednak dosud stále čekal na svého mužského potomka a tím i nástupce.
Luboš Hora-Kladno