Jan Lucemburský – II.
Na základě nepředložených předkorunovačních slibů udělil král Jan Lucemburský skutečně většinu dvorských úřadů českým pánům. Ty nejvyšší zastávali Jindřich z Lipé/královský podkomoří a správce movitých cenností koruny/ , Petr z Rožmberka /nejvyšší komorník/ Jan Volek-mimochodem přemyslovský levoboček/šéf královské kanceláře/.
Spolupráce s těmito muži však přestala klapat, jamile Janovi zahraniční poručníci dali najevo , že královým hlavním úkolem v nejbližší budoucnosti je vymoci zpět rozchvácené královské majetky. To ale nikdo
z českých pánů nemínil učinit. Lucemburská strana jménem nezletilého krále Jana začala zostra. Ještě
v roce 1311 byl Jindřich z Lipé zbaven královského úřadu a nahrazen v něm cizincem. To byla voda na mlýn českým pánům. Vždyť král porušil své sliby a místo Čechů se obklopuje cizinci. Přitom sesazený Jindřich
z Lipé byl v té době patrně nejmocnějším českým feudálem.
Již roku 1315 se rozhořel otevřený boj vysoké české šlechty proti králi Janu Lucemburskému. Ten trval několik let a byl veden naoko ve vlasteneckém duchu. Ve skutečnosti čeští páni bojovali především o svou politickou prestiž a hmotné postavení. Žel z objektivního hlediska šlo též i o boj Čechů proti cizincům.
Postavení Jana Lucemburského se zkomplikovalo i jinak. Jeho otec-císař římský Jindřich VII. se dostal
do problémů v Itálii a dřív než mu Jan stačil pomoci, zemřel v létě 1313 na malárii a nedlouho před ním i Janova matka. Jan Lucemburský tedy v pouhých 17 letech osiřel.
Novým římským císařem se stal Ludvík Bavorský, kterému bude v budoucnu český král pomáhat.
Nastal kritický rok 1315. Na jaře dali čeští frudálové v čele s Jindřichem z Lipé králi Janovi nůž na krk: ,,Buď bude muset okamžitě zbavit všechny cizince v Čechách úřadů, nebo oni půjdou do ozbrojené vzpoury proti králi. Stejně tomu má být i na Moravě, kde byl nejvyšším správcem spojenec Jindřicha z Lipé -Jan
z Vartenberka. Jak reagoval král Jan? Dočasně couvl, propustil cizince z úřadů a Jindřichu z Lipé vrátil jeho úřad. Díky tomu se dostavil další problém, patrně díky králově vzpurné manželce Elišce Přemyslovně. Nenáviděla Jindřicha z Lipé a byla to nejspíš ona, kdo stál za jeho náhlým uvězněním na královském hradě Týřově na konci roku 1315. Eliška měla oporu ve Vilémovi Zajíci z Valdeka a části západočeské šlechty která se ke vzdoru českých pánů nepřipojila.
Po uvěznění svého předáka Jindřicha z Lipé sáhli jeho stoupenci už vyloženě k ozbrojené vzpouře proti králi. V české zemi vypukla občanská válka vysoké šlechty proti panvníkovi. Janu Lucemburskému sice přispěchali na pomoc příbuzní z ciziny, ale když poznali skutečnou situaci v Čechách, téměř mu nepomohli. Po několika měsících věznění byl Jindřich z Lipé propuštěn z vězení a na znamení satisfakce obdržel úřad nejvyššího maršálka. Panský boj byl poté utlumen ale nikoli ukončen.
Luboš Hora-Kladno