Karel IV.- českým králem
Zatímco Jana Lucemburského se snaží většina historiků spíše snižovat a nazývat ho ,,Králem cizincem“, naopak jeho syn a nástupce na českém královském trůnu Karel IV. bývá často až přehnaně vyzdvihován a nazýván ,,Otcem vlasti“.
O Karlovi/tehdy spíše Václavovi/ jsme opakovaně hovořili již v kapitolách o Janu Lucemburském. Již ke konci života krále Jana Lucemburského byl skutečným pánem v Čechách spíše jeho syn Karel IV. Jak již bylo uvedeno Karel se stal dokonce o něco dříve římským císařem než českým králem. Římským císařem se stal Karel již v červenci roku 1346. Českým králem byl oficiálně korunován až na samém začátku září následujícího roku 1347. V českém království však fakticky /i když ne oficiálně/ panoval již o několik let dříve ještě za otcova života.
Je nepochybně pravdou, že Karel IV. přivedl český stát k vrcholu hospodářského i kulturního rozkvětu. Byl bezesporu zcela mimořádně schopným politikem a diplomatem. Nesmíme si ho však přesto představovat jako nějakého maximálně ušlechtilého ,,lidumila, dobroděje ani , jak bývá často nazýván ,,otcem vlasti“.
Karel IV. byl především mimořádně schopným i vzdělaným feudálním vladařem, myslícím však především na svůj rod i na sebe samého. Dělá ho to menším? Jak se to vezme. Stejně jako Karel IV. uvažovali i jednali prakticky všichni středověcí vladaři. Karel byl jen výplodem své doby -vrcholného feudalismu.
Přes všechny své nedostatky byl však Karel mimořádným vladařem. Objektivní důsledky jeho činů byly pro naši vlast velmi blahodárné. Českému státu věnoval Karel IV. vytrvalou péči a to především proto, že z něho chtěl vytvořit jakési ,,Stříbronosné srdce Evropy“. Právě z českého království, které sám považoval za svůj domov/narozdíl od otce Jana/ směřoval za dalšími územními i politickými zisky , odtud i jako římský císař zasahoval do spletitého dění v římské říši. Titul římského císaře se postupem času stával stále více formálnější a Karel si to uvědomoval. Z těchto důvodů se s maximálním úsilím pustil do budování své mocenské základny v Čechách. Prahu, povýšenou na císařskou rezidenci a vlastně politické centrum Evropy, proměnil v urbanistický drahokam. Výstavba ,,jeho“ gotické Prahy se stala vůbec největším jednorázovým dílem evropské středověké architektury.
Luboš Hora-Kladno