Latinská literatura ve druhé polovině 14. století Latinská literární tvorba začíná zhruba od poloviny 14. století pozvolna ustupovat rozvíjející se literatuře české. Přesto i v latinském jazyce vznikají ve druhé polovině 14. století některá významná díla. Především duchovní autoři píší nové legendy o dalších světcích. Legenda o slovanském poustevníku, později mnichu i zakladateli Sázavského kláštera … Číst dál
Počátky změny v literatuře v polovině 14. století U zrodu nejstarší české literatury ke které lze zařadit i díla psaná ještě staroslověnským jazykem stála pouze církev se svými duchovními písněmi, legendami a dalšími spisy velebícími křesťanské náboženství. K určitému zlomu došlo v zhruba polovině 13. století kdy se začaly psát takzvané rytířské eposy velebící světské … Číst dál
Dalimilova kronika Dalimilova kronika , nebo lépe řečeno kronika takzvaného Dalimila/skutečné jméno autora kroniky není známé/. Patří k nejvýznamnějším dílům české literatury v celém 14. století. Zájem o národní historii se v českém království objevil již podstatně dříve. Svědčí o tom Kosmova ,,Kronika česká“, která je naší vůbec nejstarší kronikou, když byla napsána již na … Číst dál
Rytířská epika Zhruba od druhé poloviny 13. století se v české literatuře začíná objevovat nový literární žánr , kterým je takzvaná rytířská epika. Tento žánr se nezabývá , jak tomu bylo dosud jen ryze náboženskými motivy, ale ve svých dílech již oslavuje hrdiny světské-především středověké panovníky a hrdiny. Vzniká nejen v českých zemích, ale ve … Číst dál
Literatura druhé poloviny 13. století Od druhé poloviny 13. století je v českém dědičném království patrný stálý růst literárního života a kulturní tvorby vůbec. Souviselo to s vrcholnou mocí českých přemyslovských králů Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. a současně s tím i bohatými nálezy stříbrné rudy v oblasti Kutné Hory. Český stát … Číst dál
Vznik česky psané literatury V české literatuře 12. století ještě jasně převládá latina. Přesto se však i v latinských textech začínají objevovat některé české výrazy. /viz Kosmova ,,Kronika česká“/. Za vyjímku psanou už prakticky českým jazykem bychom mohli brát duchovní písen ,,Svatý Václave“. Ta vznikla nejdříve na samém konci 12. století, snad o něco později. … Číst dál
Počátky dějepisectví v literatuře – Kosmas Ve 12. století, kdy byl rod Přemyslovců všeobecně uznáván jako panující rod v českém státě/stále pouze knížectví a ještě ne království/ již latina definitivně vytlačila staroslověnštinu z našeho písemnictví. Současně u nás bylo téměř definitivně vymýceno pohanství a křesťanská církev začíná usilovat o politické osamostatnění. Spisy se v tomto … Číst dál
Postupné vytlačení staroslověnštiny latinou v 11. století Po celé 11. století je v českém státě postupně vytlačována staroslověnská literatura stále sílící literaturou latinskou. Souvisí to s příklonem českého státu k západu, kde je latina jediným uznávaným literárním jazykem. Přesto se snaží literatura psaná staroslověnsky ještě v 11. století udržet. Vznikají některá staroslověnská díla a do … Číst dál
Boj staroslověnské literatury s latinskou v 10. století Po rozpadu Velkomoravské říše na samém začátku 10. století se utvářel mocný feudální stát v sousedních Čechách. Pro upevnění tohoto státu se také potírá dosavadní pohanství a naopak všemožně prosazuje křesťanské náboženství, které už oficiálně funguje v západní Evropě. V literatuře dochází ve vznikajícím českém státě po … Číst dál
Staroslověnské kořeny české literatury Základy české literární vzdělanosti byly položeny v takzvané Velkomoravské říši zejména ve druhé polovině 9. století. Nejednalo se ještě o literaturu českou ale takzvanou staroslověnskou. Staroslověnská literatura byla již mnohem podobnější té pozdější vyloženě české než dosud všude v Evropě literatura psaná latinsky. Zatímco latina k nám pronikala ze západu /téměř … Číst dál