Oba jsou mými věkovými vrstevníky. Oba jsou mistry světa v ledním hokeji ze světového šampionátu v Praze v roce 1985. Nikdy nepatřili mezi mé nejlepší kamarády, ale s oběma jsem se v mládí dobře znal. Nejednou jsme spolu, nebo proti sobě nastupovali v klukovských zápasech ve fotbale i hokeji s tenisákem.Ten první Vladimír Kameš je stejný ročník narození jako já. Bydlel na našem nevelkém sídlišti a už v dětství byl velkým sportovním talentem. S tím druhým Michalem Pivonkou, který je o dva roky mladší než já jsme zase společně chodili na stejnou základku a později i na stejný gympl.
Oba se ve věku kolem dvaceti let stali mistry světa. Já byl přibližně ve stejném věku naopak poprvé hospitalizován v psychiatrickém zařízení a nakonec z těchto důvodů skončil jako invalidní důchodce. Takový je prostě život.
Měl bych jim snad závidět, že to dotáhli někam úplně jinam než já? Že měli víc sportovního talentu a snad i víc životního štěstí? Nevím proč. Život už je takový a ani velký životní úspěch ještě nemusí znamenat pro člověka osobní spokojenost.
Vládu Kameše občas potkávám. Nebydlí už sice na stejném sídlišti, ale v Kladně žije trvale. V současné době trénuje mladé hokejisty. Zústal zarytým Kladenákem jako já.
Nepamatuji, že by ze sebe někdy dělal sportovní hvězdu. Když se občas v našem městě potkáme, často pozdraví první, třebaže se známe už jen spíše od vidění.
Michal Pivonka je ale jiný případ. Nedlouho po zisku titulu mistra světa ještě za minulého režimu emigroval do Ameriky. Dokonce s mojí někdejší spolužačkou ze třídy.
Pak jsem o něm četl jen v novinách. Jako hokejista se dokázal skvěle prosadit i v zámoří.
Nejvíce se mu dařilo v době, kdy já opakovaně pobýval v psychiatrických zařízeních.
Jak se mu daří ted nevím. Lední hokej v osmapadesáti letech asi už sotva hraje . Možná dělá hokejového trenéra, nebo funkcionáře. V každém případě zústal i po devětaosmdesátém roce za mořem. Především díky hokeji je dnes asi milionářem.
Snad má vše na co si jen pomyslí. Ale…. Žije tak strašně daleko od svého rodiště.
A to já bych nikdy nemohl. Svému někdejšímu spolužáku Michalu Pivonkovi není opravdu co závidět….
Luboš Hora-Kladno