Kdopak by neznal rozmarnou písničku ,,O Velvary, o Velvary, kde jsou mé tolary?“. Málokdo už asi ale ví, že písnička vznikla na základě skutečné události. To bylo totiž tak: Jednoho dne, někdy na konci 16. století, seděli ve velvarské hospodě rozjaření měšťané a trhovci a náruživě jak se říká mazali karty. A jak jinak? Samozřejmě o peníze. Jednomu z nich-nějakému Jáchymovi z Bílé-se ve hře vůbec nedařilo a hezky to na penězích odnesl. Prohrál totiž celých tisíc tolarů. S prohrou se nechtěl smířit a začal se o prohrané peníze soudit. Soudy v této věci se prý tenkrát táhly celých 10 let, ale vůbec se dnes už neví jak to tenkrát vlastně dopadlo. Zato se na tuto událost zachovala dodnes známá písnička a z oné hospody bylo mnohem později vytvořeno městské muzeum.
Historie Velvar je ale i jinak velmi zajímavá. Území dnešního města bylo osídleno a trvale i poměrně hustě zalidněno už v neolitu. Později zde vedla důležitá obchodní stezka. Po příchodu Slovanů na toto území zde začala vznikat významná tržní osada. Ta je poprvé v písemných pramenech zmiňována roku 1282. Již v polovině 14. století byla povýšena na městečko a bzy nato snad dokonce i středověké město. Statut města již z období 14. století však nelze doložit, protože příslušné doklady o tom shořely při velkém požáru. Proto se za oficiální povýšení na město dnes spíše uvádí až rok 1482 kdy Velvary získaly statut hrazeného královského města.
Poté nastalo období největšího rozkvětu Velvar, zejména v oblasti místní řemeslné výroby a také obchodu. Významné město ale v 17. století výrazně poznamenala třicetiletá válka, za které ho vydrancovali a vypálili Švédové. A když se po válce Velvary vzpamatovaly přišly další rány v podobě několika velkých požárů. Právě požáry, které patrně kdysi zničily i listiny o statutu města jako by měly být pro Velvary i do budoucna osudem. Velvarští občané se tomu sami snažili zabránit a v roce 1864 byl ve Velvarech založen vůbec nejstarší hasičský sbor u nás. Za jeho hlavního zakladatele je dodnes považován jistý Karel Krohn. Od té doby má ,,hasičství“ ve městě velkou tradici a i dnes se zde celá řada dospělých občanů i mládeže věnuje požárnickému sportu.
Právě v období založení prvního hasičského sboru u nás prožívaly Velvary další své významné období. Dočasně byly dokonce i sídlem okresu a byla zde postavena železniční trat do nedalekých průmyslových Kralup nad Vltavou.
V současné době jsou Velvary nevelkým městem v Kladensko-slánském regionu s více než třemi tisícovkami obyvatel. Blíže než do Kladna je však odtud do Slaného i Kralup nad Vltavou, které jsou ale již sočástí Mělnického regionu..Nedaleko Velvar se též vypíná legendární vrch ,,Říp“.
Dnešní Velvary se mohou pochlubit četnými historicko-architektonickými památkami. K těm nejstarším patří zbytky městského opevnění se zrekonstruovanou tzv. Pražskou bránou, která byla vybudována na starších základech Bartolomějem Vlachem roku 1580. Upravena byla na začátku 18. století. Za ní, mimo samotné jádro města se nachází kostel svatého Jiří postavený na začátku 17. století významným stavitelem B.Santinim.
Významnější kostel je ale přímo na hlavním a rozlohou mimořádně velkém velvarském náměstí. Ten je zasvěcený svaté Kateřině. Pochází původně již ze 14. století , přičemž ale později prodělal četné úpravy. Dnes se jedná o jednolodní obdélný patrový objekt s užším presbytářem a hranolovou postranní věží.
Skutečnou raritou Velvar je podzemní krypta pod tímto chrámem , ve které se nalézá na sto padesát krásně malovaných a vyřezávaných rakví . Ty patří někdejším velvarským měšťanům. Vedle kostela svaté Kateřiny stojí bývalá fara zbarokizovaná počátkem 18. století.
Další významnou stavbou na hlavním městském náměstí ja barokní radnice z první poloviny 18. století, v pozdějším období ještě více rozšířená. Za ní je v úzké uličce starobylá dřevěná zvonice na kamenné podezdívce.
Hlavní velvarské náměstí upoutá na první pohled už svou velikostí. Nachází se na něm hned několik architektonicky cenných starobylých domů, většinou renesančního nebo empírového původu a vzhledu. Mezi nimi vynikají především objekty někdejších zájezdních hostinců. Velvary byly totiž významnou stanicí jízdní pošty tzv.saského kurzu.
Uprostřed náměstí stojí krásný mariánský sloup z roku 1719 od F.Tollingera a A. Falkeho.
Dále lze ve městě spatřit několik barokních soch , například svaté Kateřiny při hlavním kostele od E.A. Střebízského.
Na bohatou historii města Velvar i celé oblasti okolo upozorňují exponáty v místním městském muzeu. Za zmínku stojí i galerie Jiřího Karse.
Oč je město Velvary na počet obyvatel menší o to významnější je jeho historie. Vždyť je po Slaném druhým nejstarším městem celého regionu.
Luboš Hora-Kladno