white

2.část Prérijní Indiáni a život na prérii za života Sedícího býka

Způsob života Indiánů Severní Ameriky bych si nejprve, byt trochu zjednodušeně dovolil rozdělit do několika oblastí. Jinak žili Indiáni v nejsevernějších oblastech, jinak indiánští obyvatelé východních pralesů, jinak prérijní indiáni, jiným způsobem života pak na severoamerickém jihozápadě Apači a Navahové a odlišně i Indiáni jihovýchodních oblastí a Floridy.

Sedící býk, o kterém především píši tento seriál byl typem prérijního Indiána. Proto se nadále budu zabývat už výhradně tímto etnikem.

Prérie nemá ještě v polovině 19. století hranic. Proto její obyvatelé mohou žít svobodně. Samozřejmě-existují tu jednotlivé

indiánské kmeny. V čele kmene je sice rada nejzkušenějších náčelníků rodů, ale osobní svobodu nikdo nikomu nebere. Rada je spíš slavnostním a poradním orgánem, ale nikomu nemůže rozkazovat, ani nařizovat. Každý řadový člen kmene má život ve vlastních rukou. Kdo chce z kmene odejít, může. Ublíží tím ale sám sobě, protože prérie nemá hranic a takový Indián se  v ní beznadějně ztratí. Proto raději volí život vedle svých bližních.

Život uprostřed kmene je zvláštní, pro bělochy takřka nepochopitelný. I společnost tzv. indiánských válečníků je zvláštní, rozdělená do několika, jak bychom dnes řekli kast.

Nejnižší jsou Psi, v podstatě indiánské děti nižšího věku. Dospívající chlapci se nazývají např. ,,Bizoní býci“. Vstup do tohoto společenství si vyžaduje určitý poplatek, většinou v podobě několika pokrývek, nebo pušky a třeba i koně. Od přijetí mezi ,,Bizoní býky“ se člen kmene může účastnit např. tanců, zpěvů a obřadů své společnosti. Může občas i vykonávat jakousi pořádkovou službu i dočasně trestat narušitele pořádku.

Než se Indián stane skutečným mužem, tj. lovcem-bojovníkem musí léta běhat po prérii nahý, střílet malým lukem třeba po motýlech a tím se ve střelbě vycvičit k dokonalosti. Musí se otužovat, spát v noci bez přikrývek, bez hlesu a šklebení snášet bolest.

V rodině prérijních Indiánů chodí muž především na lov, stará se o to, aby rodina měla stále dostatek zásob jídla i o její bezpečnost. Žena pečuje o děti, o dceru až do jejího provdání, o chlapce do jeho 6, nebo 7 let. Pak o něj přebírá péči muž.

V dospívání chlapce v muže je ale ještě nezbytné sekání s kmenovým kouzelníkem, který budoucímu bojovníku připraví váček s kouzelným obsahem./v některých kmenech nazývaný amulet/.Jsou v něm např. kousky kůže, ptačí nožky i pírka, kamínky i voňavá mast. Indiáni věřili, že je talisman od kouzelníka bude chránit celý život a na krku ho nosili až do smrti. Poslední zkouškou dospívajícího hocha na muže je zkouška statečnosti. Teprve po jejím složení, které obnáší snášení kruté bolesti bez hlesu se Indián stává mužem.  Od této doby je rudoch plnoprávným mužem kmene, může sedávat u rudošských ohňů i se může účastnit bojových tažení. Z nich se pak všechny udatné činy zaznamenávají na čelenkách, většinou z orlích per. Teprve muž přijatý k poradním ohňům se může oženit. Svou nastávající však musí bojovník vyplatit u její rodiny. Pravdou je že Indiáni nebyli

monogamní, vážení bojovníci mohli mít i několik žen za manželky.

 

Luboš Hora -Kladno

Napsat komentář