Luboš Hora

Karlovy spory s Rudolfem Habsburským V padesátých letech 14. století se stále římský císař a český král Karel IV. nemohl dočkat mužského potomka a tím i dědice svých trůnů. Toho chtěli využít stále mocnější Habsburkové. Karel jim vyšel nejprve vstříct když v roce 1353 uspořádal svatbu své jedenáctileté dcery Kateřiny se čtnáctiletým habsburským následníkem Rudolfem … Číst dál

Politické úspěchy i neúspěchy Karla IV. Po císařské oficiální korunovaci byl Karel IV. v podstatě světským pánem Evropy. Většího významu už vlastně nemohl dosáhnout. Jeho pozice se tím však změnila. Po vítězné politické ofenzívě se musela zákonitě dostavit fáze obrany. Udržet vydobyté pozice se ukázalo mnohem těžší, než cesta k nim. Po návratu z korunovace … Číst dál

Karel IV. jako ,,světský pán Evropy” Od roku 1350 prakticky až do své smrti byl Karel IV. suveréní jedničkou v říši a nikdo se mu tam a vlastně ani v celé Evropě nedokázal účinněji postavit. V letech 1350-1355 se Karel snažil o završení své mimořádně úspěšné kariéry oficiální císařskou korunovací v italském Římě. Itálie byla … Číst dál

Karel IV. jako intrikán Že Karel IV. nastoupil na český a téměř současně i na římský trůn v polovině 14. století už víme. Víme i to , že dokázal z Prahy udělat evropskou metropoli, podstatně ji stavebně rozšířil a upravil i to, že silně zvýšil význam českého státu at už povýšením pražského biskupství na arcibiskupství … Číst dál

Založení Karlovy univerzity V době nástupu Karla IV. do funkcí českého krále i římského císaře existovala takzvaná vysoká učení, neboli university pouze v západní Evropě a jihoevropské Itálii, zatímco v severní, střední a východní Evropě tato učení chyběla. Vše se změnilo dekretem Karla IV. ze 7. DUBNA ROKU 1348, kdy bylo vysoké učení založeno i … Číst dál

Další stavby a zakladatelské činy Karla IV. Největším zakladatelským činem Karla IV. byla stavba Nového města Pražského. Karel však nechal postavit celou řadu dalších staveb. V prvé řadě se věnoval zchátralému Pražskému hradu, kterému dnes vévodí chrám svatého Víta. Samotný Pražský hrad byl za Karla IV. opraven, přičemž největší pozornost byla věnována právě Svatovítské katedrále. … Číst dál

Nové město Pražské Nejvýznamnějším Kalovým stavebním činem bylo založení a výstavba Nového města Pražského. To bylo založeno na ploše téměř třikrát větší, než jakou předtím zaujímalo Staré město. Rozloha Nového města zaujala asi 360 hektarů půdy, dosud vesměs nezastavěné. Porovnáme-li rozlohu Nového města pražského s jinými českými středověkými městy, která měla výměru kolem 30 hektarů, … Číst dál

Rozvoj Prahy za Karla IV. Ještě než se stal Karel IV. oficiálně českým králem, podařil se mu jeden důležitý čin. Na samém konci dubna roku 1344 bylo papežovou bulou povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství a dosavadní biskup Arnošt z Pardubic/1297-1364/ z biskupa na arcibiskupa. To o co se marně pokoušel český kníže Břetislav I. již … Číst dál

Karel IV.- českým králem Zatímco Jana Lucemburského se snaží většina historiků spíše snižovat a nazývat ho ,,Králem cizincem“, naopak jeho syn a nástupce na českém královském trůnu Karel IV. bývá často až přehnaně vyzdvihován a nazýván ,,Otcem vlasti“. O Karlovi/tehdy spíše Václavovi/ jsme opakovaně hovořili již v kapitolách o Janu Lucemburském. Již ke konci života … Číst dál

Kladné stránky krále Jana Lucemburského V českých dějinách není mnohými znalci historie král Jan Lucemburský osobností příliš oblíbenou. Často bývá pro svůj nezájem o chod českého státu a časté pobyty za jeho hranicemi označován jako ,,Král cizinec“. O to více bývá vyzdvihován jeho syn Karel IV., který byl v řízení a rozvoji českého království Janovým … Číst dál