,,Hospodine pomiluj ny“
,,Hospodine pomiluj ny
Jezu Kriste pomiluj ny.
Ty spase vseho mira,
spasis ny i uslysis Hospodine hlasy nase,
daj nam vsem Hospodine zizn a mir v zemi.“
Výše uvedená duchovní písen je jednou z nejstarších památek české literatury. Zpívala se nejpozději za vlády knížete Břetislava I. to znamená již v první polovině 11. století , patrně však ještě o něco dříve.
Jedná se vlastně o naší první hymnu, která je vroucí křestanskou prosbou o mír a pozemský blahobyt. Písen zaznívala při slavnostních příležitostech v chrámech, ale třeba i před bitvami. Její původ bezpečně neznáme. Jsou v ní zcela zřejmě patrné zbytky staroslověnštiny-prvního spisovného jazyka našich slovanských předků, který vytvořil již ve Velkomoravské říši vzdělanější z obou věrozvěstů svatý Cyril. V době kdy se celá Evropa utápěla pouze v latině jako jediném spisovném jazyce měli už naši předkové spisovný jazyk.
Tradice připisovala autorství písně svatému Vojtěchovi-druhému českému biskupovi, případně kněžím z jeho okruhu. Důkazy na to však nemáme. Lze ji považovat za naši nejstarší památku hudební, stejně jako literární. Přibližně stejně stará může být i Kristianova legenda o svatém Václavu. Ta byla ovšem napsána latinsky.
Že textu písně příliš nerozumíte? Je to právě díky staroslověnštině, jejíž zbytky jsou v písni patrné. V překladu do současné češtiny by písen zněla asi takto:
Hospodine smiluj se nad námi
Ježíši Kriste smiluj se nad námi.
Ty jsi spasitel celého světa
Spas nás a uslyšíš Hospodine hlasy/prosby/ naše
Dej nám všem hospodine úrodu a mír v zemi.
Luboš Hora-Kladno