Středočeské město Slaný, ležící v bývalém kladenském okrese, není pro návštěvníky přitažlivé jen svoji zajímavou historií a cennými historicko-architektonickými památkami, jako jsou například gotický chrám svatého Gotharda, krásně zrekonstruovaná Velvarská brána jako pozůstatek středověkého opevnění, bývalý klášter františkánů , bývalá kolej piaristů nebo v předměstské části Kvíček unikátní kaple Božího hrobu.
Mimořádně zajímavým místem je i Slánská hora-kopec přímo ve městě, který je jeho dominantou. Jedná se o 330 metrů vysoký třetihorní vyvřelý masiv, který se na západě sklání příkře k městu, zatímco na východní straně přechází pozvolna do okolního terénu.
Slánská hora je pozůstatkem sopečné činnosti související s horotvornými procesy období třetihor. Horniny, které ji tvoří , se dostávaly na místo v několika časových fázích. Prvním stadiem vývoje sopky byl nasypaný věnec nesouvislých sopečných vyvrženin kolem kráteru. Později došlo k výlevu žhavé nefelinitové lávy.
Ta při výstupu na povrch tuhla a ve styku s chladnějšími stěnami kráteru pak došlo k vytvoření charakteristické sloupcovité odlučnosti , která dala vzniknout zajímavým útvarům. Vlivem otřesu hornin po utuhnutí vznikly v kupě Slánské hory četné dutiny.
Převažující horninou je zde olivinický nefelinit, který patří mezi významné horniny skupiny čedičů. Významně jsou zastoupeny i tuhy a tufity.
Poměrně bouřlivá sopečná činnost v tomto místě v dávné minulosti dala mimojiné vzniknout i pramenům slané vody. Právě ty pak vedly nejen k pojmenování hory ale i města Slaného, které bylo založeno na jejím úpatí. Tyto slané prameny se sice do dnešní doby nezachovaly, ale podle hodnověrných zpráv ze starých kronik zde pravděpodobně kdysi prýštily na povrch v poměrně značné intenzitě. Někdejší obyvatelé oblasti prý používali jejich vody k solení.
Ve středověku však tuto lokalitu postihlo několik malých zemětřesení a právě ta způsobila, že některé prameny úplně zmizely a jiné byly značně oslabeny. Definitivně byly místní prameny zničeny na sklonku 19. století, kdy se zde těžil čedič.
Slánská hora má ovšem velký význam nejen v geologické historii země, ale i v samotné historii lidstva. Její čedičový masiv totiž patří mezi známá archeologická naleziště. Již v pradávných dobách se někdejší obyvatelé této oblasti rozhodli využít výhodnou polohu hory v okolní úrodné krajině s dostatkem vody. Na jejích svazích proto zřídili svá sídliště. Jihovýchodní svah byl osídlen v několika vlnách od počátku pozdní doby kamenné/zhruba polovina 4. tisíciletí před naším letopočtem/,přes dobu bronzovou a železnou až do doby slovanské./8. a 9. století našeho letopočtu/. Osídlení Slánské hory sice nebylo plynulé , ale i tak s různými delšími přestávkami trvalo celkem kolem 5 tisíc let.
V několika vrstvách byly na svazích nalezeny důkazy o přítomnosti několika odlišně starých kultur od ,,kultury nálevkovitých pohárů“, ,,kulturu řivnáčskou“, ,,kulturu únětickou“, ,,kulturu knovízskou“ i mnohem mladší dobu slovanskou až vlastně do středověku, kdy se na svazích Slánské hory rozkládaly vinice.
Ještě ve druhé polovině 19. století měla hora svůj nezanedbatelný význam v tom,že v její těsné blízkosti fungoval uhelný důl ,,Carolli“.
V roce 1984 byla společnými silami několika slánských organizací vybudována v lokalitě Slánské hory naučná stezka. Ta začíná na jejím jižním úpatí a pokračuje vzhůru až na vrchol. Návštěvníky upoutá sloupcovitá odlučnost vulkanické horniny, puklinové jeskyně a na samém vrcholu pak nádherný pohled na město Slaný. Naučná stezka má celkem 7 zastavení s informačními tabulemi , na kterých jsou zajímavé informace o geologii, historii i dalších zajímavostech Slánské hory.
Luboš Hora-Kladno