Do výšky jsem pravda moc nevyrostl. Měřím jen těsně nad 170 centimetrů. Na dospělého muže je to asi opravdu málo, zvláště v době kdy jsou ,,v modě“ dvoumetrové a více než stokilové ,,gorily“.
Co na tom, že ty gorily mají často i v mladším věku dost kil navíc a třeba i slušné bříško?
Jako takzvaný peer pracuji jak ve spolku Dobré místo se sídlem v Psychiatrické nemocnici Praha- Bohnice, tak v organizaci Fokus-Kladno. V obou organizacích se mimo jiné věnuji i stolnímu tenisu s klienty.
Ve čtvrtek posledního srpna se hrála poslední předkola evropských fotbalových soutěží Evropské ligy a Evropské konferenční ligy. Zasáhly do nich i tři české týmy- poslední český mistr Sparta Praha, poslední vítěz poháru Slavia Praha i poslední třetí celek ligové tabulky Viktoria Plzeň.
Nemohu začít jinak, než závěrečným monologem legendárního Cervantova ,,Dona Quichota“.
Důmyslný rytíř Don Quichote de La Mancha šel za svými neuskutečnitelnými ideály celým svým srdcem, celou svou duší s čistou myslí a upřímností. Přesto ho stíhala jedna prohra za druhou. Byl stíhán ustavičným neúspěchem i posměchem okolí. Ale přesto ze svých ideálů nevystřízlivěl. Nebo přece. Ve volném zpracování Cervantova Quichota s názvem ,,Zmoudření dona Quichota“ od českého autora z přelomu 19.a 20. století Viktora Dyka je trochu odlišný závěr- Těsně před svou smrtí vyslovil don Quichote několik slov, která si každý ovšem může vysvětlit po svém. Ta slova zní/ tedy aspoň přibližně/
Třicet let pobírám invalidní důchod. Za tu dobu jsem zažil bezpočet psychických krizí a byl mnohokrát/z velké většiny jen krátkodobě a vždy dobrovolně/ hospitalizován v psychiatrických zařízeních.
Měl jsem možnost shlédnout v televizi starší český film ze sportovního prostředí s názvem ,, Mílaři“. Třebaže je tenhle film o několik let starší než já/ byl natočen v roce 1960/ zapůsobil na mě silně i po tolika letech. Snad proto, že také pravidelně, i když jen rekreačně běhám, ale hlavně proto, že jeho hlavním hrdinou je starší trenér běžců středních tratí tzv. mílařů Vyskočil ve skvělém podání herce Karla Hlušičky.
Často se potýkám s depresemi, někdy docházím až k sebevražedným myšlenkám. Rvu se s tím jak se dá, ale co člověk nadělá když je postižen těžkou duševní poruchou, na kterou má navíc už téměř třicet let invalidní důchod nejvyššího stupně. Někdy se musím až trochu divit, že jsem celá ta dlouhá desetiletí vůbec přežil. Dříve … Číst dál
Sportoval jsem vždy už od mládí. Hrával jsem soutěžně fotbal, dokonce jsem byl v dorosteneckém věku ve středisku vrcholového sportu mládeže. Žel jen pouhý rok, protože jsem s organizovaným fotbalem začal až ve svých 17 letech. Vrcholovým fotbalistou jsem se nikdy nestal, ale později již v dospělém věku jsem si u fotbalu udělal druhou nejvyšší … Číst dál
Jako rodák z Kladna jsem zarytým kladenským patriotem a samozřejmě i nadšeným fanouškem kladenského sportu. Protože mě zajímá nejvíce fotbal a lední hokej, zajímám se především o tyto dva sporty a ty také sleduji. Je ohromná škoda, že se právě v těchto sportech nejlepším kladenským týmům v poslední době vůbec nedaří. Oba reprezentují město vzhledem … Číst dál
Historické fotbalové rekordy SK Kladno Současná situace fotbalového oddílu SK Kladno není rozhodně nijak veselá. Přitom se jedná o oddíl, který v minulosti dosahoval vynikajících výsledků. Tyto výsledky mají ale už hodně zaprášenou minulost. Při příležitosti letošního 120. výročí od založení fotbalového klubu nebude jistě na škodu si některé údaje připomenout. Nejlepší umístění v historii: … Číst dál