Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 3

ČÁST 3: PROFESIONÁLNÍ PŘÍSTUP KE KLIENTŮM S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM VE SLUŽBÁCH V CESTOVNÍM RUCHU Budeme-li správně chápat speciální potřeby klientů znevýhodněných a tělesně postižených budeme tak naplňovat strategii profesionálního přístupu cestovní kanceláře k tomuto klientovi. Tito klienti netvoří stejnorodou skupinu osob. Druhou skupinou klientů služeb v cestovním ruchu s postižením pohybového ústrojí jsou např.ti, co trpí změnami … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 2

ČÁST 2: NEJFREKVENTOVANĚJŠÍ TYPY HYBNÝCH A TĚLESNÝCH PORUCH A VYPLÝVAJÍCÍ POTŘEBY KLIENTŮ ODDÍL A: CENTRÁLNÍ PORUCHY HYBNOSTI U osob s DMO je problémem zejména volní hybnost, která trpí a která je vůlí ovlivnitelná. Jedná se především o vyjádření pohybem. Příznakem u hemiparetických forem DMO je mentální postižení, epileptické záchvaty a snížená schopnost vnímání. Diparetická forma poškození … Číst dál

Jaké jsou potřeby tělesně postižených klientů služeb v cestovním ruchu – seriál: Část 1

V mém Blogu bych Vás ráda seznámila se specifikou služeb cestovního ruchu určené handicapovaným osobám V průběhu stárnutí získá mnoho lidí více než jedno zdravotní znevýhodnění. S určitým stupněm omezení schopnosti pohybu a orientace se celkový počet znevýhodněných starších osob pohybuje v řádu okolo 110 až 123 milionů z počtu 800 milionů evropských obyvatel. ČÁST 1: JAKÝ JE … Číst dál

Mgr.Vojtěch Měřička přednášel na HTF UK studentům o sociálních službách v praxi

Mgr.Vojtěch Měřička působí v oboru sociální práce, je absolventem HTF UK oboru SACH, v sociálních službách se pohybuje osm let, má sociálně zdravotní zaměření,působil  v hospicové péči jako manažer služeb a koordinátor. Říká: „Založil jsem firmu na audit standardů sociálních služeb a v současnosti působím na Evropských projektech na sociální služby a výzkumy. Chci Vám v mém příspěvku … Číst dál

Eliška pracuje pro Portus a byla na dovolené v Thajsku

Paní Eliška Svobodová pracuje v organizaci Portus Praha, z.ú., která se věnuje lidem s mentálním postižením. Jsme kamarádky a proto jsem ji požádala o krátký rozhovor. Jaký obor jsi vystudovala a co Tě k tomu vedlo? Odjakživa jsem chtěla pracovat s lidmi. Původně jsem chtěla být zdravotní sestrou. Když jsem ale dokončila střední zdravotnickou školu … Číst dál

Živá knihovna v Bohnicích

V sobotu 14. září 2019 proběhl v Bohnické léčebně další ročník festivalu Babí léto, kde jsme nemohli chybět. Jednak jsme se chtěli pochlubit výrobky některých tvůrčích dílen (korálky, šicí dílna) a jednak peer konzultanti přišli s nápadem zorganizovat živou knihovnu. Sepsali jsme naše zkušenosti s nemocí a uzdravováním a vyvěsili na nástěnku, která stála opřená … Číst dál

Psychoterapeutický výcvik

Na Husitské teologické fakultě UK v Praze již několik let probíhá Psychoterapeutický výcvik ve skupině pod vedením PhDr. Miloslava Čedíka. Měla jsem také možnost navštěvovat v roce 2015 a 2016 tento specializovaný výcvik. Většinou šlo o grafické vyjádření kresbou na určité zadané téma, které se poté rozebíralo studenty ve skupině. Podobnou formou probíhá komunitní setkávání … Číst dál

Pomoc olomoucké charitě dětem na Ukrajině

Se slečnou Táňou jsem se setkala na při její přednášce o Arcidiecézní Olomoucké charitě v Praze. Táňa je z Kyjeva, studuje na Univerzitě Tarase Ševčenka a je v České republice na mobilitě Erasmus, což znamená, že studujete na partnerské zahraniční univerzitě a zároveň jste v nějakém zařízení na stáži. Táňa tedy pracuje v Olomouci, je společenskou koordinátorkou. „Arcidiecézní charita Olomouc se zabývá hlavně projekty na Ukrajině a na Haiti, kde podporujeme několik dětských domovů a také podporujeme město Manupol, protože je pořád ve válečném stavu s Ruskem.

Číst dál

Jako doma Homelike – nezisková organizace věnující se ženskému bezdomovectví

O práci této pražské organizace jsem si povídala se sociální pracovnicí Ladou Hajdíkovou.

Proč vaše organizace vznikla a jak dlouho už v Praze působíte?

Jako doma vznikla v roce 2012. Zakladatelky vnímaly, že se v České republice sociální služby pro lidi bez domova tolik nezaměřují na genderové aspekty bezdomovectví (ženské bezdomovectví se liší od mužského), a že neziskové organizace věnující se genderovým tématům zase nezaměřují svoji pozornost na téma chudoby žen u nás v souvislosti s bezdomovectvím.

Číst dál