Luboš Hora 
Kosmas příběh Horymíra a jeho oddaného koně Šemíka neznal vůbec. Ve své kronice uvádí jen všechna pohanská česká knížata tak jak šli chronologicky za sebou po svém zakladateli celé vládnoucí dynastie Přemyslovi. Z jeho nejstarší kroniky známe jen jména jdoucí v poslopnosti za sebou. Po Přemyslovi vládli postupně Nezamysl-Mnata-Vojen-Vnislav-Křesomysl-Neklan-Hostivít. Pouhých pár jmen a k žádnému … Číst dál
I o Dívčí válce už píše náš nejstarší kronikář Kosmas. Ale podoba jakou jí dal Alois Jirásek ve svých ,Starých pověstech českých“ jako by celý původní příběh dívek a žen jaksi úplně obrátila naruby. Nemá to ovšem na svědomí zdaleka jen Jirásek, ale téměř všichni Kosmovy kronikářští pokračovatelé.S totálním převrácením spíše humorného Kosmova původního příběhu … Číst dál
Dle pověsti bylo Libušiných proroctví hned několik. Libuše je dle nejstaršího kronikáře Kosmy předpovídala z hradiště Libušína u Kladna. Jirásek však hovoří o jiném místě a sice o pražském Vyšehradě, přičemž patrně čerpal z pramenů některého z Kosmových kronikářskýh následovníků. Dle pověsti je uvnit vyšehradské skály skryt do dnešníh dob velký poklad z drahých kovů, … Číst dál
Vymyslel si bájného zakladatele přemyslovské dynastie Kosmas? Přejal snad pověst o Přemyslovi z cizích pramenů a dle nich také poopravvil bájné vyprávění starců? Obojí je možné, ale nikoli jisté. Podle již upravované Jiráskovy pověsti pocházel muž jménem Přemysl ze severočeské vsi Stadice, která jak již bylo uvedeno leží poblíž dnešního krajského města Ústí nad Labem. … Číst dál
Existovala bájná česká kněžna Libuše opravdu, nebo neexistovala vůbec? Skeptikové budou se zápornou odpovědí hotovi okamžitě. Jak ale vysvětlit skutečnou existenci slovanského hradiště, které nese Libušino jméno? Jak vysvětlit archeologické nálezy z libušínského hradiště z doby, kdy Libuše mohla, nebo snad i měla žít? Jak vysvětlit slavná Libušna proroctví, která se skutečně naplnila? Na tyto … Číst dál
Z chronologického hlediska je v Jiráskových ,,Starých pověstech českých“ pověst o Bivoji/Bivojovi/ třetí v pořadí./snad chronologicky i shodná s následující pověstí ,,O Libuši“. Náš nejstarší kronikář Kosmas ale jméno Bivoj vůbec nezná ani nikde neuvádí. Z toho je zcela zřejmé že pověst byla zaznamenána podstatně později než v době, kdy Kosmas žil. Příběh statného siláka … Číst dál
Kronikář Kosmas sice ve své kronice jméno Krok uvádí, ale je k němu vyloženě skoupý. Udává v podstatě jen to, že nastoupil jako vládce po době bezvládí, ale v kronice už není ani zmínky o tom, jak dlouho vládl a o jeho údajném založení pražského Vyšehradu už vůbec nic. Podle Kosmy měl sice Krok svůj … Číst dál
Pověst o našem praotci Čechovi zpracoval už v naší nejstarší kronice v latinském jazyce kronikář Kosmas. Jeho původní pověst se však od té v podání Aloise Jiráska dost liší a to nejen formou, ale i obsahem. Není se čemu divit. Vždyt kronikáře Kosmu /zemřel 1125/ dělí od smrti Aloise Jiráska /zemřel 1930/ téměř osm století. … Číst dál
Alois Jirásek /1851-1930/ zpracoval své dílo ,,Staré pověsti české“ na začátku 90.let 19. století. Poprvé jeho pověsti vyšly roku 1894. Samotná kniha se dělí obvykle na tři části-1. Staré pověsti z doby pohanské, 2. Pověsti z doby křestanské, 3.Ze starobylých proroctví, přičem v některých vydáních třetí část chybí. Stylistika textu pověstí je poměrně velmi čtivá. … Číst dál
Trochu ted odbočím od hlavního tématu a posunu se do doby počátků národního obrození na konec 18. století. Jedním z hlavních úkolů českého národního obrození bylo i vytvoření hodnověrné historie českého národa. To vyvrcholilo známým dílem Františka Palackého ,,Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě do roku 1526″, které bylo v šesti svazcích vydáváno … Číst dál