Klára Součková – 5. ročník studia mediciny

3o-letá Klára Součková z Prahy začala po maturitě na gymnáziu studovat medicínu na lékařské fakultě University Karlovy obor všeobecné lékařství- Nakonec to dotáhla až do předposledního 5.ročníku. Studia sice neukončila, ale nebylo to z prospěchových, ale ryze ze zdravotních důvodů.

Náročné studium ji psychicky vyčerpalo

,,V pátém ročníku vše začalo.. Z náročného studia jsem byla tak vyčerpána, že se u mě zcela nečekaně objevily zrakové halucinace. Pěkně mě to vyděsilo, tím spíš, že jsem své vidiny považovala za skutečné Tři dny jsem nespala a ke zrakovým halucinacím se přidaly i hlasy.“ vzpomíná Klára na počátky svého onemocnění. Byla tehdy v tak špatném stavu, že ji rodiče odvezli do Bohnic. Tam pak strávila celé 3 měsíce. Brala léky a absolvovala skupinovou i individuální psychoterapiii. ,,Po třech měsících mě propustili ale čekal mě ještě půlroční denní stacionář v pražském Ondřejově.“ říká mladá žena.

Návrat ke studiu se už nepodařil

Ke studiu medicíny se tedy vrátila bezmála po roce. Není proto divu, že po tak dlouhé době už to nešlo. Ze zdravotních důvodů musela ze studií tedy sama odejít. Jaká škoda, když to dotáhla tak daleko! ,,Po ukončení studií jsem si vydělávala na různých brigádách.”říká Klára V této době ji přiznali invalidní důchod II. stupně. Krátce poté však přišla druhá ataka nemoci. Znovu měla zrakové halucinace i hlasy Druhou ataku zvládla s pomocí matky pouze ambulantně. Pak chvíli pokračovala v brigádách. ,,Hodně mi pomohl bohnický profesionální Peer Kamil Rain, kterého jsem poznala kdysi v Ondřejově. Zavolal mi a nabídl účast na výběrovém řízení Peerky, které jsem pak koncem léta lonského roku úspěšně absolvovala.”říká s vděčností Klára.

Práce bohnické Peerky ji baví i vnitřně naplňuje

Měsíc po výběrovém řízení začala v Peer klubu dělat pomocnou Peerku nejprve na zkušenou zdarma. Práce se jí zalíbila a od 1. října lonského roku ji začala dělat oficiálně na dohodu 24 hodin za měsíc ,,Vyhovuje mi především kontakt s pacienty, kteří mají též psychické problémy. Mým úkolem je především zavěcovat nové pacienty do chodu Peer klubu. Baví mě to a hlavně psychicky naplnuje.” uzavírá sympatická žena, která se vždy snaží s pacinty hovořit, předávat jim vlastní zkušenosti s psychickým onemocněním a tímto způsobem jim všemožně pomáhat při řešení jejich problémů.