Na konci každého roku vždy hodnotím ten právě uplynulý. Nikdy nejsem zcela spokojen a myslím že to je jen dobře. Vždyť člověk může vždy dosáhnout vyšších a lepších výkonů i cílů. Aspoň si to tedy myslím. Navíc, obvykle se za ten rok nepodaří vše co si člověk na jeho začátku předsevzal. A to je i můj případ.
Jaký ale byl ten právě uplynulý rok 2022? Co se mi podařilo a co mohlo být naopak lepší? Začnu svým studiem na Akademii volného času. Tady jsem v letošním roce získal už celkem 17. diplom/vlastně 15, protože dva další mám z Kladenské university III. věku/. a v prosinci odevzdal další závěrečnou práci, která bude hodnocena odborníky a já věřím v další tedy celkem 18. diplom. Podařilo se mi také v uplynulém roce uveřejnit více než stovku svých dalších článků.
Osobně se však nejvíce zaměřuji na své sportovní výkony. Na každý rok si už řadu let stanovuji limit 2 000 kilometrů naběhat za rok a současně 5 000 kilometrů najezdit na kole za stejné časové období..
Oba tyto limity jsem jako obvykle o něco málo překročil. Na to už jsem ale zvyklý a tak mě více potěšily nové běžecké rekordy. V lednu roku 2022 padly hned tři. Za den jsem bez přestávky uběhl 26 kilometrů, za týden jsem naběhal 100 kilometrů a za již zmíněný měsíc leden 400 km. Přitom mám tak trochu handicap bolestivého otlaku v levém chodidle a často jsem musel sportovat přes bolest.
Musím se přitom všem trochu usmát jedné události. Je to už jistě více než 5 let, co mi jedna kamarádka řekla, že jsem už na běhání a kolo starý. A mé výkony za těch 5 let jsou kuriózně spíš čím dál tím lepší. Jen v jednom mě těžko někdo pochopí. Já nesportuji kvůli fyzické kondici, ale naopak kvůli té psychické. Kdybych to tak nedělal, šel bych psychicky okamžitě hodně dolů. Přestal bych si věřit a to by v mém případě bylo až kritické.
Své ohlédnutí za uplynulým rokem uzavřu tím, co se mi v něm nepodařilo. Především jsem se chtěl definitivně zbavit již zmíněného otlaku na levém chodidle, který při sportování bolí a někdy cítím doslova každý došlap chodidla. Uvažoval jsem o operativním odstranění malé přebytečné kůstky ,,navíc“, která se mi v tom chodidle vytvořila a způsobuje ten bolestivý otlak. I když jsem koncem loňského roku navštívil ortopedii, domluvit si tu operaci se mi nepodařilo. Místo toho mi naordinovali jen ortopedické vložky, které mě však bolestivých došlapů nezbavily. A tak ve stávajícím roce 2003 budu i nadále sportovat za cenu nepříjemné bolesti.
Luboš Hora-Kladno