John Keats /1795-1821/
Nejmladší z významných anglických romantických básníků John Keats nevyšel ze šlechtického ani intelektuálního prostředí jako většina ostatních. Jeho otec byl správcem stájí. Sám John Keats poté, co mu oba rodiče předčasně zemřeli , vstoupil do učení k lékárníkovi, který byl podle tehdejších zvyklostí současně lékařem /ranhojičem./
Keats byl tehdy silný i odvážný pořízek a vynikal ve všech tělesných aktivitách,zejména v boxu.
Po složení ranhojičských zkoušek byl na praxi v londýnských nemocnicích a současně navštěvoval skutečné lékařské přednášky na universitě. Skutečným lékařem se však nakonec nestal. Místo toho se plně oddal poezii.
Keats byl člověk družný a laskavý, plný účastného zájmu o každý sebedrobnější projev života. Byl to básník vnímavých a nenasytných smyslů. Sál jimi tvary a barvy, zvuky a vůně a přenášel je s neoslabenou naléhavostí do své básnické řeči.
Když pocítil potřebu rozšířit své poznání života, vydal se na dlouhou pěší cestu po Skotsku.
Bolesti v krku ho však donutily se předčasně vrátit. To ještě netušil, že je to zlověstné znamení, kterým se přihlásila dědičná rodová tuberkulóza, tehdy samozřejmě nevyléčitelná nemoc.
Keats ještě prožil nádherného půl roku ve venkovském domku svého přítele. Zamiloval se do dívky bydlící v sousedství a z pocitu překypujícího štěstí vytvořil v onom půlroce své nejkrásnější verše.
Příštího roku však začal chrlit krev. Jeho nemoc vyvrcholila. Nesměl tvořit ani číst. Píše tehdy jen své milován dívce Fany a přátelům pohnuté dopisy plné vášnivého stesku. Už tušil svou brzkou smrt. Ještě se pokusí o cestu do Itálie, která má být záchranou jeho života před těžkým onemocněním. Do Itálie nakonec skutečně dorazí, ale vzápětí tam na tuberkulózu umírá ve věku pouhých šestadvaceti let.
Luboš Hora -Kladno