Většina z absolventů četných fakult Karlovy university toho o vzniku a počátcích prvního vysokého učení ve střední Evropě ví patrně dost málo. Právě jim patří tento můj článek.
Král český a císař římský Karel IV. vydal zakládací dekret pražské University dne 7. dubna roku 1348. Jednalo se o mimořádně důmyslný čin Karla IV., který tak nejen upevnil svou moc, ale získal pro Prahu i české království vysokou prestiž v celé Evropě.
Zájemci o tehdejší nejvyšší možné vzdělání museli cestovat po okrajových částech evropského kontinentu. Vysoká učení byla v první polovině 14. století pouze v Anglii, Francii, Itálii a Španělsku. Na ohromném zbývajícím území střední, severní a východní Evropy nebyla tehdy jediná vysoká škola. Až do toho Karlova dekretu z dubna 1348.
Zakládací listina, kterou byla Universita v Praze zřízena, ji samozřejmě naráz nevytvořila. Jednalo se o dlouhodobý proces. Pražskou universitu zakládal Karel jako instituci českou, nikoli říšskou, nebo dokonce německou. Kancléřem University byl český arcibiskup / při založení Arnošt z Pardubic/. Patronem University byl český světec svatý Václav a zakládací listinu podepsal Karel IV. jako král český a nikoli římský.
Tím jsou dostatečně a jednoznačně vyvráceny některé německé snahy z minulosti si Universitu ,,přivlastnit.“ Faktem ovšem je, že na pražské universitě od počátku přednášeli i studovali z valné části příslušníci jiných národností, především Němci. Pro zájemce na západ od Paříže ani na sever od Alp totiž jiná možnost, než studovat v Praze nebyla.
První česká univerzita tak byla česká podle místa založení a působnosti, latinská studijním jazykem a mezinárodní svým významem. Universita měla nejdřív 4 fakulty, konkrétně artistickou, lékařskou, právnickou a teologickou. V počátcích působení studovalo na Universitě Čechů jen málo/z dobových údajů asi 20 procent studentů, přednášejících byla jen asi pětina české národnosti/. Koncem téhož století počet Čechů stoupl natolik, že v tom následujícím došlo roku 1409 k památnému Dekretu kutnohorskému.
Zrod Karlovy univerzity pochopitelně provázela řada těžkostí. Zpočátku chyběly učebny. Přednášelo se tedy v soukromých bytech mistrů a hlavně v klášterech. Začátky poznamenávala též materiální nouze. Roku 1358 koupil arcibiskup dům pro studenty artistické fakulty. Před tím žili kde se dalo. Až celých 18 let po zrodu University roku 1366 vydal Karel IV. zakládací listinu Karolina-první univerzitní koleje. Karolinum sloužilo nejen žákům, ale i přednášejícím. V Karolinu se bydlelo, ale i přednášelo./třeba i o tom co uvařit k obědu, když nejsou peníze/.
Karolinum je sice pojem všem známý, ale původně vůbec nešlo o současnou budovu koleje, ale o dům Žida Lazara poblíž chrámu svatého Mikuláše. Do paláce Jana Rotleva-Karolina současnosti byla přenesena až po smrti Karla IV. v osmdesátých letech 14. století.
Luboš Hora-Kladno