,,Toho bohdá nebude, aby král český z boje utíkal“. Tahle památná slova prý pronesl český král Jan Lucemburský krátce předtím než padl v krvavé řeži jedné z četných bitev takzvané Stoleté války, která s přestávkami probíhala téměř půldruhého století mezi tehdejšími západoevropskými velmocemi Anglií a Francií. Stalo se tak 11. července léta páně 1346 na místě u vsi Crésy/Kresčak/. Unikátní na jeho smrti je jedno. Jan Lucemburský bojoval v bitvě zcela slepý. Jedná se o čin vpravdě hrdinský nebo o pouhé gesto? Nemíním tuto skutečnost osobně posuzovat, ale uvedu spíše historická fakta i okolnosti za kterých český král zahynul.
Většina dobových kronikářů uvádí, že Jan Lucemburský zemřel po zásahu šípy proslulých anglických lučištníků, když bojoval na straně v bitvě poražené Francie.
I podle názoru některých moderních historiků tak zahynul dříve, než vůbec stačil do bitvy zasáhnout.
Dějiny Stoleté války barvitě zachytil francouzský kronikář Jean Froissart a vyšly i v českém překladu. Ten ve své kronice uvádí v podstatě toto: Slepý král Jan se vrhl do líté řeže bitvy v doprovodu rytířů, jejichž otěže koní byly svázány s koněm krále, aby se král mohl v samotné bitvě aspoň trochu orientovat. Následujícího dne po bitvě nalezli celou tuto skupinu mrtvou s koni stále přivázanými k sobě.
Skon celé skupiny včetně slepého Jana Lucemburského byl patrně drastičtější a bolestivější. Jeho pozůstatky zkoumal ve druhé polovině 20. století věhlasný český antropolog Emanuel Vlček. Ten zjistil nejen fakt, jak král oslepl. Hlavní příčinou byl nejspíš zelený zákal, kterým Jan onemocněl ve věku krátce po čtyřicítce. Hlavní příčinou jeho smrti u Kresčaku byla podle Vlčka bodná rána na levé lopatce, která dokazuje napadení krále zezadu. Samo o sobě stačilo toto zranění k postupnému vykrvácení, případně udušení. Ještě otřesnější je jeho další zranění, kterým je bodná rána trojhranným nástrojem, který skrz levé oko pronikl až do nitra lebky. Král byl v takovém případě mrtev bud hned, nebo v krátkém okamžiku. Pravděpodobné proto je, že nejprve došlo k probodnutí lopatky a teprve poté zasadil útočník českému panovníku ,,ránu z milosti“ do levého oka. Mrtvý král byl poté ještě oloupen. Tři sečné rány na pravém zápěstí dokazují, že neznámý poberta tímto způsobem co nejrychleji uvolnil stisk dlaně svírající drahocenný meč i prstní klouby se vzácnými prsteny.
Výzkumy Emanuela Vlčka dokazují, že král nejenže do samotné bitvy zasáhl, ale i fakt, že těžko mohl být zabit ještě před samotnou řeží zásahem ze vzdáleného šípu.
Luboš Hora-Kladno
luboši, jan lucemburský zemřel 26. srpna 1346 a nikoliv 11. července 1346. (i podle juliánského kalendáře by to bylo 22. července 1346)