white

Zavraždil předsedu švédské vlády Palmeho opravdu psychiatrický pacient?

Psychiatričtí pacienti bývají často svým způsobem jaksi vyřazeni z ,,normální společnosti“. Jejich onemocnění je bráno veřejností, jako minimálně ,,hodně neobvyklé a zvláštní“. Přitom, když psychiatrický pacient díky nemoci spáchá trestný čin, objeví se ve společnosti najednou tendence, že vlastně o žádnou nemoc nejde a že psychicky nemocný člověk je plně právně odpovědný.

Dokazuje to i případ dvaačtyřicetiletého Christera Petterssona ze Švédska. Tomuto někdejšímu tulákovi a žel i bývalému alkoholikovi a narkomanovi byla švédským soudem nařízena ústavní psychiatrická léčba. Po jejím absolvování se snažil o aspoň přiměřeně normální život v rámci společenských konvencí. Společností mu však tento návrat neměl být  umožněn a to jen proto, že v době nejzávažnějšího trestného činu -vraždy byl viděn na místě, kde k hroznému skutku došlo a jehož obětí byl tehdejší předseda švédské vlády Olof Palme.

Je 28. únor roku 1986. Velmi populární předseda švédské vlády a vůdce mezinárodního hnutí za odzbrojení Olof Palme vyhází s manželkou Lisbet z kina.

Náhle zazní výstřely. Palme jejich následkům podlehne. Lisbet je jen lehce zraněna a bez větších následků přežije. Kdo ale střílel? Kdo zavraždil Olofa Palmeho?

Žádný svědek střelby se nenašel. Několik svědků, včetně Palmeho manželky na místě činu spatřilo mimo jiné i ,,kriminálníka a devianta“ Petterssona. Ovšem ne jako střelce a vůbec ne se zbraní v ruce. Ten je sice okamžitě zatčen, ale hned po prvních výsleších pro absolutní nedostatek důkazů zase propuštěn.

Vyšetřování vraždy se pak začíná ubírat zcela jiným směrem. Motiv činu přece musí mít politický charakter, když jde o vraždu tak významné osobnosti jakou byl Palme.

Když však pátrání v tomto směru zůstává bezvýsledné zaměří se policie opět na Petterssona. Téměř tři roky po vraždě Palmeho je Christer Pettersson zatčen znovu, tentokrát bez jakéhokoli důvodu. Obětní beránek se přece někde najít musí, zvláště když vdova Lisbet Palmeová Petterssona na videozáznamu identifikovala jako střílející osobu. Začíná nerovný boj velmi vlivné dámy a ubohého, všemi zatracovaného psychiatrického pacienta. 28. července 1989 je vynesen rozsudek nad Petterssonem. Především na základě svědectví vlivné paní Palmeové je shledán vinným. Je zajímavé, že šest laických porotců hlasuje pro jeho odsouzení, zatímco ti dva profesionální soudcové jsou naopak pro jeho osvobození.

Vlivná paní Lisbet však v nerovném boji s nešťastníkem Petterssonem nakonec  prohrává. V říjnu téhož roku 1989 odvolací soud rozsudek zrušil a Pettersson je propuštěn a osvobozen. A paní Lisbet Palmeová? Ta už nikdy nebude moci svědčit u soudu, protože při procesu s Petterssonem tvrdila, že nemá o jeho vině nejmenší pochybnosti. A tak ubohý psychicky nemocný pacient nakonec zvítězil nad jednou z nejvíce vlivných žen v zemi.

 

Luboš Hora-Kladno

 

Napsat komentář