Středisková obec Klobuky má s přilehlými osadami asi tisícovkou obyvatel.Leží v severozápadní části Kladensko-slánského regionu. Samotná obec Klobuky má sice jen přes 500 oyvatel, ale zahrnuje ještě přilehlé osady Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. Dohromady činí všechny tyto obce již zmíněnou zhruba tisícovku obyvatel.
Katastrální území Klobuk a přilehlých osad leží na soutoku tří potoků-Skalského, Žerotínského a Bilichovského.
Toto území bylo osídleno už v době kamenné. Z archeologického hlediska je celá oblast známa několika unikátními nálezy.
Za nejvýznamnější z nich lze v obci Klobuky považovat nevelký soubor keramických střepů z mladší doby kamenné /polovina 6. a začátek 5. tisíciletí před Kristem/. Tento soubor střepů i některé další nálezy jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea,
Z pozdější doby bronzové /3. a 2. tisíciletí před Kristem./ bylo v katastru obce odkryto hromadné pohřebiště i četné bronzové předměty. Jiné archeologické nálezy pocházejí i z doby železné.
Nejpopulárnější prehistorickou památkou je ale klobucký menhir, často označovaný jako tzv. Kamenný ovčák. Ten se nachází uprostřed pole ve směru z Klobuk na Telce.
Jedná se patrně o starokeltský kultovní kámen, který je opředen některými pověstmi.
Samotná ves Klobuky se v písemných pramenech poprvé uvádí v roce 1226,kdy patřila doksanskému klášteru. Počátkem 14. století přešla do majetku vladyků z Klobuk. Odůmrtí Klobuky připadly roku 1420 císaři Zikmundovi, který je zapsal Jaroslavvovi a Plichtovi z nedalekého hradu Žerotína. Po skončení radikálního husitského hnutí postoupil Jaroslav Klobuky svatovítské kapitule, které zůstaly až do konce feudalismu. Svatovítská kapitula na místě zemanského sídla vladyků z Klobuk nechala v 16.-17. století postavit patrovou palácovou tvrz.
Klobucký kostel svatého Vavřince pochází z let 1729-1736 a stoj na místě původnho kostela gotického.
V sedmdesátých letech 19. století měla pro Klobuky velký význam jednak stavba železnice Pražsko-duchcovsk dráhy a také vznik akciového rolnického cukrovaru. Ten zde fungoval téměř celé dvacáté století.
Klobuky i přilehlosady se mohou pochlubit také významnými rodáky. Z politického hlediska je to především Jan Malypetr, který zastával v předmnichovské vládě několik let pozici premiéra Československé republiky. V části Kokovice se narodil spisovatel-přestavitel buřičsko-anarchistického literárního směru Karel Toman/vlastním jménem Antonín Bernášek./ V klobuckém kostele svatého Vavřince zase v letech 1889-1909 působiljako kněz spisovatel Jindřich Šimon Baar /1869-1925/. Za zmínku stojí izdejší pobyt slovenského básníka Ivana Kraska známějšího pod uměleckým jménem Ján Botto.
Luboš Hora-Kladno