Přímo v nynějším katastru našeho hlavního města existovalo v období středověku hned několik objektů, které svým rozsahem a funkcí odpovídaly honosnému označení -hrad.
Samozřejmě v prvé řadě to byl Pražský hrad a po něm tehdy téměř nedobytná pevnost Vyšehrad. Oba tyto objekty se v lepším či horším stavu dochovaly dodnes , byt ve zcela jiné podobě. Obě památky jsou natolik známé, že není třeba je podrobněji představovat.
Hradů však bylo v katastru dnešní Prahy více. V prvé řadě bych se chtěl zmínit o Novém hradě v Kunratickém lese, z něhož se zachovaly zříceniny do dnešních dnů. Jeden z posledních českých hradů si nechal postavit král Václav IV., který na tomto hradě v srpnu roku 1419 také zemřel. Nedlouho po jeho smrti hrad dobyli husité především z Prahy a protože to bylo už v době kdy hrady ztrácely svůj význam a přestávaly se stavět, nebyl po svém dobytí již obnoven a postupně se měnil ve stále více chátrající zříceninu.
Z jiných hradních objektů, které na území dnešní Prahy před několika staletími stávaly se žel nedochovaly téměř žádné pozústatky a to jak tyto hrady vypadaly je jen dohadem archeologů.
Takových objektů je v našem hlavním městě hned několik. Pomineme-li tzv. Komendy, což byla opevněná sídla různých rytířských řádů, která svým způsobem měla také charakter hradu, napočítáme jich v katastru Prahy nejméně pět, popřípadě i více, záleží na tom, co všechno se dá označit termínem hrad. Největší problém je v tom, že pokud tyto hrady zcela nezanikly, byly časem přestavěny na zámky, případně i jiné objety. Jedná se například o takzvaný Králův dvůr, který stával na Starém městě pražském v místech dnešního Obecního domu u Prašné brány. I toto opevněné sídlo si nechal budovat král Václav IV. již koncem 14. století. Do konce tohoto století zde už bydlel a toto sídlo si oblíbil více než samotný Pražský hrad. Královským sídlem zústal Králův dvúr až do roku 1484, kdy se tehdejší král Vladislav Jagellonský definitivně vrátil na Pražský hrad. V následujícím století byl pak zastavován a rozdělen na dvě části. Později se dočkal úpravy na arcibiskupský seminář. Poté sloužil ještě vojenskému eráru , naposledy jako c.k. Kadetní škola. Zbořen byl až v roce 1902.
Dalším zcela zaniklým hradem ja takzvaný Hrádek na Zderaze. Stával na dnes už neexistující Břežské skále, vybíhající do vltavské nivy pod Karlovým náměstím v Novém Městě pražském. Dnes je přibližně v těchto místech kostel svatého Václava, který se nachází v Resslově ulici. I toto sídlo si nechal postavit král Václav IV. koncem 14. století. Hrádek nebyl za následujících husitských válek kupodivu více poškozen a sloužil dokonce jako rezidence legáta basilejského koncilu. V průběhu 16. století však značně zpustl a pomalu se měnil ve zříceninu. V takovém stavu ho získal v první polovině 17. století řád bosých augustiniánů-kanovníků, který jej pro své potřeby výrazně přestavěl. V roce 1809 se stal tento objekt součástí tehdejší Svatováclavské trestnice. Na začátku 20. století však v těchto místech proběhly rozsáhlé asanační práce a trestnice v níž byly začleněny i zbytky někdejšího hradu , byla i se skalou, na níž stála odstraněna odstřelením.
V katastru Prahy 5 na vrcholu Dívčích hradů nad Hlubočepy a Zlíchovem stával hrad Děvín, nepravdivými pověstmi spojen s tzv. Dívčí válkou , ještě z doby pohanské. Ve skutečnosti tento hrad vystavěl až někdy v první polovině 14. století patrně jistý Štěpán z Tetína. Brzy ho však ke svému majetku přikoupil kartouzský klášter a další osudy tohoto hradu jsou nejasné. Pravděpodobně velmi brzy zanikl, patrně již na přelomu 14. a 15. století. Dlouho však tomuto místu vévodily poměrně rozsáhlé zříceniny, zakreslené na panoramatu vltavských břehů ještě koncem 17. století. V 16. století sloužily tyto ruiny hradu jako cvičný terč při zkoušení nových pražských děl.
Za někdejší hrad lze v Praze považovat také někdejší Biskupský dvůr na Malé Straně v severním předpolí někdejšího Juditina mostu. Ten je v písemných pramenech poprvé připomínán už v polovině 13. století. Jednalo se o opevněné sídlo pražských biskupů, později arcibiskupů. Na počátku husitských válek byl při pražské bitvě o Malou Stranu v roce 1420 vypálen a pobořen. Poté již nebyl obnoven a v jeho areálu vzniklo množství samostatných domů.
Zajímavým hradem býval dnes zcela zaniklý Kuglvajt, který stával někde mezi Petřínem a Košířemi a doposud nebyl spolehlivě lokalizován. Přesto v minulosti nepochybně existoval , což dokazují písemnéí zprávy z konce 14. století i zmínky o jeho velké věži ze století následujícího. U tohoto trochu tajemného objektu není znám jeho stavebník, ale předpokládá se, že hrad byl majetkem plaského kláštera.
Luboš Hora-Kladno