Rozhledna na ,,Kožovce“ je turistickým lákadlem

Jedním z oblíbených míst výletů obyvatel Kladna je rozhledna na Kožové hoře, jejíž název zkracují nejen Kladenáci,ale i lidé z okolních vsí na ,,Kožovku“. Však se také rozhledna na ,,Kožovce“ nachází jen něco přes kilometr od nejižnějšího okraje Kladna. Katastrálně však ,,Kožovka “ patří sousední obci s názvem Pletený jezd. Rozhledna se tyčí na 456 … Číst dál

Klobuky

Středisková obec Klobuky má s přilehlými osadami asi tisícovkou obyvatel.Leží v severozápadní části Kladensko-slánského regionu. Samotná obec Klobuky má sice jen přes 500 oyvatel, ale zahrnuje ještě přilehlé osady Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. Dohromady činí všechny tyto obce již zmíněnou zhruba tisícovku obyvatel. Katastrální území Klobuk a přilehlých osad leží na soutoku tří potoků-Skalského, … Číst dál

Představujeme obce Kladensko-slánského regionu: Kamenné Žehrovice

Velká středisková obec leží v sousedství Kladna západně od města. V současné době má více než patnáctset obyvatel. První písemné zmínky o dnešní obci pocházejí již z roku 1045. Název někdejší vsi se kdysi uváděl hned v několika tvarech jako Rezervic, Zerowicz, nebo Zřevice. Přívlastek Kamenné je poprvé uveden až roku 1318. Dnes má tento … Číst dál

Hostoun

Ten, kdo sleduje české fotbalové soutěže, ví že v té třetí nejvyšší tedy české fotbalové lize hraje ,,nějaká“ Hostoun. Nejsem si jist, zda odborníci na české fotbalové soutěže vědí kde se tato obec s asi tisícovkou obyvatel vůbec nachází. Tak tedy Hostoun leží v jihovýchodním cípu bývalého okresu Kladno směrem ku Praze. Hostounští fotbalisté hrají … Číst dál

Družec

Další ze střediskových obcí ležících na potoce Kačáku/na mapách ho najdete pod názvem Loděnice/ na pokraji malebných křivoklátských lesů je s necelou tisícovkou obyvatel obec Družec. Nejstarší doložené zmínky o ní pocházejí ze čtrnáctého století, kdy náležela k takzvané Slánské župě. Ve druhé polovině tohoto století se dostala mezi zboží českých králů. Část družeckého panství … Číst dál

Představujeme obce Kladensko-slánského regionu: Doksy

Velká středisková obec s více než tisícovkou obyvatel leží v těsném sousedství Kladna jihozápadně od města a zčásti je obklopena malebnými lesy. Doksy/které nemají nic společného se známějšími Doksy u Máchova jezera/ se původně psaly jako Dogsy, Dogzy, Doxy, nebo také Doges. První zmínka o středověké vsi pochází z roku 1385, kdy je uváděn Jakoubek … Číst dál

Národní kulturní památka Budeč

Staroslavná Budeč je vedle Libušína největší turistickou chloubou Kladensko-slánského regionu. Výšina nad Zákolanským potokem a obcí Zákolany byla osídlena již v 8.-6. století před našímletopočtem,kdy zde bylo sídliště lidu tzv.knovízské kultury. Mnohem později kolemroku 800 tuto výšinu osídlili Slované a vybudovali zde rozsáhlé hradiště se dvěma pásy opevnění . Archeologické nálezy zde doložily několikvrstev osídlení … Číst dál

Jarpice,Budenice a hrobka rodu Kinských

Jarpice Jarpice jsou maličkou, ale střediskovou obcí v nejsevernější části Kladensko-slánského regionu. Leží na Vranském potoce severně od mnohem větších i turisticky zajímavějších Zlonic. Ves Jarpice měla existovat již ve 13. století . Později,kolem roku 1330 byla její majitelkou Jenofita z Obořiště, která roku 1333 darovala Jarpice zbraslavskému klášteru. Rozbořením tohoto kláštera husity v roce … Číst dál

Představujeme významné obce Kladensko-slánského regionu: Bratronice

Velká středisková obec přibližně s tisícovkou obyvatel leží v nejjižnější části Kladensko-slánského regionu na pokraji půvabných křivokláttských lesů. Byla založena na bývalé stezce z Prahy přes Zbečno na královský hrad Křivoklát. Jako doba jejího vzniku se uvádí 12. -13. století. Tehdejší ves náležela ke zbečenskému Újezdu , se kterým připadla hradu Křivoklátu. Ještě dříve, než … Číst dál

Představujeme obce Kladensko-slánského regionu: Braškov

Středisková obec Braškov leží asi 5 kilometrů od centra Kladna. S přidruženými osadami Valdek a Toskánka má necelou tiscícovku obyvatel. První písemné zmínky o Braškovu pocházejí z února 1249, kdy tehdejší český král Václav I. schválil břevnovskému klášteru jisté odúmrtí a na této listině je uveden jako svědek jistý pan z Braškova. Od poloviny 13. … Číst dál