2. část Čechy po příchodu Slovanů a čeští kronikáři

Jiráskovy ,,Staré pověsti české“ mají své nepopiratelné kouzlo a aspon některé jejich příběhy zná snad každý. Jirásek je rozdělil na dvě části-pověsti před a po přijetí křestanského náboženství v Čechách. /Křestanství bylo v Čechách oficiálně přijato za vlády prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. někdy ke konci 9. století./ První slovanští obyvatelé naší vlasti … Číst dál

Staré pověsti české – pověsti a skutečnost

část Prolog Kdo by neznal knihu Aloise Jiráska ,, Staré pověsti české“, napsanou a poprvé vydanou už na konci předminulého století. Za mých školních let byla tato kniha dokonce povinnou školní četbou a to dokonce si myslím snad už na prvním stupni základní školy. Nevím sice, jestli je povinnou četbou v dnešní době, kdy se … Číst dál

Projekty podpořené MHMP v roce 2023

V roce 2023 realizuje spolek Dobré místo tři peerské projekty podpořené granty Magistrátu hlavního města prahy. Jde o projekty Peer centrum, Víkendové aktivity pro pacienty v PN Bohnice a Podpora aktivit peer konzultantů v PN Bohnice. V rámci těchto projektů se do práce ve prospěch pacientů PN Bohnice zapojuje více než třiceti peerů Dobrého místa. Na základě zkušeností s tím, … Číst dál

Magazín Na scestí a web Off the road

Magistrát hlavního města Prahy podpořil v letošním roce již po páté tvorbu webových stránek Off the road a dalších dvou čísel magazínu Na scestí. V roce 2019, kdy jsme projekt zahájili, jsme chtěli nejlepší příspěvky publikované na Off the road vydat také v tištěné podobě. Magazín Na scestí se však brzy do značné míry osamostatnil. Vznikala řada příspěvků … Číst dál

14.část-Význam Čechovovy tvorby

Literární dědictví Antona Pavloviče Čechova se skládá z několika dramat a většího množství drobných krátkých děl, ve kterých jako by autor doslova spěchal říci čtenáři všechno co si myslí o Rusku své doby. Čechov byl kulturním a jemným představitelem té lepší části ruské inteligence konce devatenáctého a samého počátku dvacátého století, která uznávala, že nelze žít tak, jak v tomto období Rusko žije a že je nutno věřit v jiný život-světlý a krásný.

Číst dál

12. část- dramata ,,Strýček Váňa“ a ,,Tři sestry“

Ve své druhé hře z vrcholného dramatického období na přelomu devatenáctého a dvacátého století, která má název ,,Strýček Váňa“ se Čechov zabývá vlastně nešťastným osudem malého člověka. Hlavní hrdina Ivan Petrovič-v tomto případě právě strýček Váňa je připraven přinést jakoukoli obět profesoru Serebrjakovi, ve kterém dříve viděl svůj ideál. Když se ale tento ideál ukázal být falešným, a profesor Serebrjakov obyčejným egoistou, střílí strýček Váňa na Serebrjakova, ale dobře netrefí. Hra končí zcela obyčejně bez jakýchkoli srdcervoucích extrémů, což je pro Čechova více než typické. Profesor odjíždí a v osadě vše zůstává při starém.

Číst dál

11. část – Čechovovo působení ve Mchatu a drama ,,Racek“

Jak již bylo uvedeno svá vrcholná dramata napsal Čechov až na přelomu 19. a 20. století. Dostalo se jim vynikajícího provedení zásluhou především režiséra Moskevského uměleckého divadla /dále jen MCHAT/ K.S. Stanislavského, který využil tehdy nových scénických prostředků, jako je světlo, hudba, rytmus představení a dovedl navodit bohatou náladovou atmosféru. Režisér Stanislavskij zároveň položil důraz na práci s hercem , od něhož žádal, aby odkryl celý vnitřní život dramatických postav.

Číst dál